02 / Model / 02
Tým se nestaví
jen na hřišti.
Kolem tréninku vzniká sousedství — rodiče, trenéři, starší hráči. Právě to drží dítě u sportu i tehdy, když ho zrovna nebaví.
01Proč komunita
Sportovních programů pro znevýhodněné děti existuje řada. Většina z nich skončí ve chvíli, kdy dojde grant a lidé odjedou. Zůstane hřiště a nikdo, kdo by na něm stál.
Mongaguá je jiná v jedné věci: každou lokalitu vede člověk, který v ní bydlí nebo do ní denně chodí. Nepřijel na projekt. Je odtamtud.
Proto se model dá replikovat — a proto po skončení financování nezmizí.
02Co se kolem tréninku děje
Šest věcí, které
drží tým pohromadě
Tohle je část, kterou zvenčí nikdo nevidí a která rozhoduje o tom, jestli dítě u sportu zůstane rok, nebo tři týdny.
01
Trenér z lokality
Není to externí lektor na dohodu. Je to soused, kterého děti znají a potkávají i mimo trénink. Často první dospělý mimo rodinu, kterému věří.
02
Rodiče na okraji hřiště
Kolem tréninku se potkávají lidé, kteří se do té doby jen míjeli ve výtahu. Vzniká sousedství tam, kde předtím byla jen adresa.
03
Starší táhnou mladší
Kdo v týmu vyroste, obvykle zůstává — jako pomocný trenér nebo prostě jako někdo, kdo dorazí a hraje s menšími.
04
Odpovědnost v malém
Dorazit včas, vzít si dres, počkat na mladšího, uklidit po sobě. Malé závazky, které se sčítají do něčeho většího.
05
Síť napříč městy
Osmnáct týmů nejsou osmnáct oddělených klubů. Potkávají se na turnajích a společně vyjížděly i do zahraničí.
06
Bez stigmatu
Nikdo tu není „dítě z vyloučené lokality“. Je to hráč, který má nebo nemá dobrou levačku. Ten rozdíl je zásadní.
18
týmů propojených do jedné sítě
5
vedoucích lokalit s dohledatelným kontaktem
2015
rok, kdy vznikl první tým
1
společný výjezd všech poboček do zahraničí
Zbylé kontakty na vedoucí lokalit doplňujeme — viz stránka Kontakt.
03Jak vzniká nová lokalita
Nezakládáme pobočky.
Pomáháme lidem začít.
Mongaguá se nešíří shora. Skoro vždycky se ozve někdo, kdo v dané lokalitě už něco dělá, a chce k tomu zázemí a značku, za kterou se dá stát.
- ozve se člověk z místa — trenér, rodič, pracovník nízkoprahu
- domluvíme se na ploše, na které se dá trénovat pravidelně
- první dresy a míče posíláme ze sítě, ne z nákupu
- nová lokalita jede první sezónu pod křídly zakládajícího týmu
- první turnaj s ostatními týmy obvykle rozhodne, jestli to bude držet
- administrativu a dotace řešíme centrálně, aby trenér mohl trénovat
04Časté otázky
Na co se ptají nejčastěji
Vždy člověk z místa. Není to externí lektor na dohodu, ale soused, kterého děti potkávají i mimo trénink.
Na turnajích a společných akcích. Právě to dělá z osmnácti oddělených týmů jednu síť — a pro děti je to často první cesta mimo vlastní čtvrť.
Postupně a různě. Někde jen stojí na okraji hřiště, jinde vozí děti na turnaje nebo pomáhají s údržbou plochy. Nic z toho nevyžadujeme, ale všechno pomáhá.
To je nejzranitelnější místo celého modelu. Proto se snažíme, aby v každé lokalitě byli aspoň dva lidé a aby starší hráči postupně přebírali mladší skupiny.
„Vzniklo to na popud toho, že jsem koukal na kluky, jak si venku hrají. Vlastně si nemají kde hrát. Nemají žádný směr. I ten jsem jim chtěl dát.“
Další díl modelu
Komunita se nedá koupit. Dá se ale podpořit.
Zapojení zaměstnanců, společný sportovní den, oprava hřiště. Věci, u kterých je vidět, kdo je udělal.